HAKON.

Lodě vítězné severu král,

slavný Hakon, na moře vodí.

V boj kdy vypluly, na předu stál,

loď jeho v předu šla lodí.

Lodě vítá již domácí břeh:

v zadu koráb královský plyne.

Co to ozývá s lodí se všech?

„Král oh! v krvi nám hyne!“

Koráb královský připlývá blíž

a král Hakon na předu stojí.

Mocně hlas jeho ozval se – slyš! –

jako vévodil v boji:

„Vás jsem naposled k vítězství ved’ –

život z těla ubíhá vřelý:

nemá pod zemí tělo mi stlet –

slyšte, král co vám velí:

„Všechny umrlé, všechny, kdo mrou,

ke mně noste! – Vítr se zdvihá,

vítr dobrý: ať plachty se vzdmou,

prapor ohnivý mihá!“

Plachty rozpjaty, vítr v ně duje,

prapor s lodě ohnivý vzplál:

v lodi hořící na moře pluje

umírat Hakon král.