HAVÍŘI

By Josef František Karas

Jdou černí havíři, do šachet hlubokých jdou,

robiti Gutmanům, Laryšům, cizáckým grófům,

do šachet hlubokých havíři jdou

života tmou...

Který se vrátí?

Ve Vídni šampaňské, holčičky. Rothšilde, víš,

kolikrát zavzdychal havíř tvůj, kolikrát zaklel,

v černou když, ponurou vstupoval skrýš,

v tiš

mlčící, děsnou?

Tak často v novinách kratičká noticka: dnes

udál se výbuch na tom a tom ostravském dolu;

třicet jich zhynulo v hlubinách kdes.

Ples

strojili páni...

Jdou černí havíři, do šachet hlubokých jdou,

robiti Guttmanům, Laryšům, Rothšildům, Vlčkům,

potichu kráčejí, zraky však žhnou

bezhvězdnou tmou...

Divoké oči!