HAVRANI.

Letěli ptáci havrani,

usedli kdesi na stráni.

„Kam poletíme, braši, kam,

kde posnídati bude nám?

Kde lupič dostal odměnu – –

nepoletíme po plenu.

Kde blázen skonal samovrah,

nebude černých ptáků tah.

Kde ale matka v bolestech

pracuje na poslední vzdech,

a synové si v nesvoru

na vzájem činí úkoru:

tam poletíme havrani,

tam bude naše snídaní:

z hlavy jim oči vyklovem,

a zasmějem se nad lovem!“