Helena Vašková, sestra.

Děvuška tichá byla jsem,

očí modrých, vlasu zlatého,

hrdlička vlídná žila jsem

s laskavým slovem pro každého,

poutnice teskná padla jsem

pod kosou, jíž se Smrt rozpřáhla,

fialka něžná zvadla jsem,

když jeseň nad Opavou táhla.