Heu medicum! Jen vešel starý známý

Heu medicum! Jen vešel starý známý

v tvůj dům, již zdraví v chorobu se zvrací,

duch blabolí a v blouznění se ztrácí,

snad Charon, převozník, své chystá prámy.

Jsme dvakrát chudí, kdo má býti s námi,

když malomoc, jež ve mdlobách se kácí,

své pochyby, svých útěch prázdnou láci

a nejistotu nejlíp známe sami?

Krok bludný stanul u chrámových dveří,

a byly otevřeny; v třpytné šeři

svěc planoucích lid klečel, volal: „Zdrávas!

Jsi hvězda jitřní, rosa, jež se pění,

jsi nemocných a chorých uzdravení –“

a s povzdechem jsem děl: „Oroduj za nás!“