HILARIUS.

Už není na tobě plodů usmívavých.

Víš, když jsme se poznali?

Tenkrát v očích ti hořely hrozny,

na rtech ti kynuly višně,

na skráních rděly se broskve

a ňadra tvá – jabka granátová...

Ty jsi mým stromem uprostřed ráje. –

Tvé ovoce spadlo. Spadl i had?