Historie ze vsi.

V Altdorfu za horami

měl sedlák dívčici.

Ta měla dobré srdce

pro celou vesnici.

Pro všechny dobré srdce,

pro všechny smavou líc.

Prý pro některé méně

a pro jednoho víc.

A měla mnoho hochů,

že byla nestálá.

Jak nutno, mnoho hochů

po dlouho klamala.

Ten rudý byl, ten černý,

ten štěstí měl, ten pech – –

Byl mezi nimi Michl

a také Vašek z Čech.

S děvčetem Michl strávil

tak mnohou krásnou noc.

A Vaška sobě brala

na řídkou výpomoc.

A jedenkrát to prasklo

při kterés muzice.

Tu byli všichni biti

a Vašek nejvíce.

Čertil se prudký Michl:

„Ďas onu holku vem’.

Má ke mně dobré srdce,

však občas má ho k všem.“

Na dívku všichni kleli

ne příliš nevinnou.

Jen Vašek smuten vzdychal

lámanou němčinou.

Přísahal roztouženě

v mlčící noční kraj:

„Wenn alle untreu werden,

so bleibe ich getreu!“