HISTORIK

Nechte si plytkou průzračnost dnů! Já chci se nést

vysoko nad kocábkou, v níž, pospěšně líní, plynem;

na svém obzoru moře, vidět vrstvení měst

a propasti času zkracovat hustě vrženým stínem;

hučení slyšet z mušle, která se zove „doba, jež jest“,

věků zachytit vzkaz, dřív než beze stop minem,

a v pozdrav zítřejších, posud námi nezřených hvězd,

pradávných kultur temným zpít se vínem.