HLAD PO ROMANTICE –

je v duši lidu. Z Republiky

však dýše na něj nuda šedá.

Chuť žroutů, špína politiky,

a hesla, jimž se víry nedá;

tenoři, herci – sevšedněli

i s koryfeji gymnastiky;

i mezi osvoboditeli

už není reků – na vše sedá

prach všednosti. A ustavičný

hlad romantiky v duši zívá –

co chcete – kde vzít nasycení?

Když bochník ne – pak aspoň skýva,

jak dává tisk ji pouliční

ve vraždách, lupech, znásilnění.