Hláholi.

Na zemnu vrch stojí,

Na něm šlapá Seraf,

Drží zlatý pozoun,

Zvučí hlasem nebesným.

Ve oudolí šerém

Za modravým chlumem

Besídku si stavím

A břečtánem proplítám.

Vanou do oudolí

Lehounko záhlasi,

V besídce zůstanou

Pozumdlelí poslední.

Leží za břečtánem

Lepý strunoznělec,

Zefyr třese květem

A květ strunou zavází.

A hláholi plynou

Ne, co zvučel Seraf;

Potrhmo jen, – zefyr

Lupenky tak zahrává.