HLAS MOŘE.

Jako když pod hněvivým dotekem

všedních, potkávaných tváří

obraz nebeské něhy před mým zrakem zaplane,

hlas moře zabouří mým krajem stísněným,

a sluch můj vnímá rozkoš nahých tonů.

Jako když monotonní zvuk

davem zakalených písní,

jež zahřáti mne víc už nedovedly,

prorazí vítězné rythmy

nikým neslyšené Písně –

šept kalné řeky, hovor večera

i únavu mé duše přehluší hlas moře,

hlas moře všechny písně přehluší!...