HLAS PRAMENE

Ty nebe ocelové, netvore ty dravý,

co krutými rty život vypíjíš,

tvůj den se chýlí, vražedný a žhavý,

a soudu hodina ti bije již!

Již večer stmívá se, čas hrozné slávy,

v oblacích rudý rozhořel se kříž –

a v řevu bouře příval popelavý

se na zprahlou zem sklání níž a níž –

Ó zavolejte, trubači vy mrační,

ať nebe chvěje se i širá zem,

ó bouřná hudbo, velkou píseň začni!

Bij, lijavče, i v lány rozpraskané,

ať novým zachvějí se životem,

co v smrti umdlelo, ať znova vstane!