HLASY LIDSTVA

Ó Bože, jenž jsi z matek lůna

vyvolal syny k životu –

krev z krve – nedej srdcím puknout –

nech vrátit se je v jásotu!

Ó Bože, kde jsou tvoje chrámy?

Kde dům náš? Dým a rumiště.

Kde naše vlast? Zem cizí chmurná,

hlad, mor a bída! To je vše!

Ó Srdce Dobré, jež jsi pokoj

hlásalo lidstvu v dávný čas,

Ty na přímluvu Svojí Matky

mír světu vrať a lidstvo spas!

Ó duchu světa, jsi-li jaký,

jen udrž toto vraždění,

a věčně tobě vděční budem

za zlatý déšť a dobu žní!

Bez uzdy nyní volně žijem –

tyrani táhli do boje –

milujem, hýříme a pijem –

než svět se zboří. Evoe!

Ó vládce světa, neznám rad tvých.

Však napravit-li chceš ten svět,

tvá metla ještě musí mrskat

a mrskat, mrskat mnoho let.