Hlasy v šeru.

V modrých parách soumrak splývá –

v taj se hříží celý svět; –

dýše list, mdle voní květ,

prška hvězd v šeř jiskří snivá.

Minulost mně prstem kývá:

dávné touhy, mrtvý vzlet

cítím zase hrudí znět, –

stesk mne bolně rozechvívá.

V přísvitu, jenž kol se klade,

žiju znova jaro mladé,

cítím umírat je zas...

Vidím drahých mrtvé stíny; –

v jiskřivých hvězd tam svět jiný

zve mne šeřivý jich hlas.