HLASY

Vítal jsem k vánocům kdysi

nedočkavý hoch

hlasy, jež v noci se křísí,

v posled, až ozval se roh,

ale dnes, v ulici šeravé,

opilci zpěvavé a šouravé,

sotva jsem uspat moh'

stáří své nespavé.

V kavárnách bílou zimou

trosečníci žalní

po dobrodružstvích tu dřímou,

opilci sentimentální,

do kláves tóny krve a žluče

někdo jim podplacen k ránu tluče.

Lehké holky když odešly spat,

město už dní se a vzbouzí k práci,

opilce střízlivý chlad

počestným rodinám do lůžek vrací.

a že sníh padá, závěje

v ulicích hlasy a matné šlépěje.

Nejde tu pastýř však, nezní roh,

hvězda tu nikdy nevzplá.

Kristus zde nenarodí se nikdy

z lásky božího tepla.