HLAVINKA.
By Adolf Brabec
Sním, jak bych byl zas mladý hoch
doma na stráni naší,
bílý tam kvete všude hloh,
ptáček si hnízdo snáší.
Jaro plá krásně, čarovně,
hlavinku všude květ má,
cestičkou kráčím k hájovně,
tesklivě mysl dumá!
Přijdu-li k okénku u ní,
uzřím tam dívenku stát,
po té, ach, do dneška stůni,
nechám-li o ní si zdát...