Hle, Buciphal...

Hle Buciphal, genius v hocha hřbet

mu vsedni z děcka, ne víc pro hru v lemu,

s galérou v břeh a s ořem dej se k Haemu,

čím čtyry siecly před Christem v vznět.

Máš v muscul sílu, macedonský, zpět

se neohlížej, ku obrazu v trému

contury jiné vrhni, scal vděk v střet,

je vyplň duhou a nádherou v thému.

Čím genre, forma, accent melodie,

sám Plato v krásy roucho, poesie,

kdy myšlénky své majestát snů kryje.

Čím gnómik, metopist, v všem jedna jásá

jen moudrost žítí, pravda vnov, toť krása,

v níž Zeradušť, Lockman, Mäon dobro hlásá.

V klín mety koresche žeň zlatoklasá.