Hle, prchá Lesbie...

Hle, prchá Lesbie, čím pastýř v hoři

její, pól Scythů, Daphnise a Pana

od luhu dělí ji, ves touha planá

blíž zvát ji, ve návrat se nepokoří.

Se efeméry obraz stínem vznoří

zda, holdem, plesem, trillu smíchem z rána

kdy vzněl kraj, cíp ves luhu, strana,

blah pram ký, kam v onyx jak líc vnoří.

Kde křepčí kankán teď, spirále Mína

jenž podobá se, kužel v dlaň měj slynná

či klubka Pasiphy glób, háj stróphou který

as plní v zvučnou stanz, ať zmlkne šerý

a stiší víc se. Mistr komédie

kdo její, Lydy jak je elegie?

Bard tejský, Flaccus, Catul – –?!

Chant jich věk žije!