Hle, vavřín slávy...

Hle vavřín slávy,

květ nesmrtelný

a dole hlavy

mrtvé zrak skelný,

strhaný, shaslý,

v podsvětí tmách!...

Pod rouškou času,

dřímá tam věčný

o lauru jasu

sen nekonečný –

genij to, genij,

neuznaný...

Hle vavřín slávy,

květ nesmrtelný

a pod ním hlavy

mrtvé zrak skelný,

strhaný, shaslý,

v podsvětí tmách...