HLEDAL JSEM...

By Viktor Dyk

A rychle fičelo auto.

Zběžně jenom jsem shléd’

zapomenutý domov,

zapomenutý svět.

V podmračném, chmurném nebi

poznati ještě chci

staré věci a lidi

najíti v rodné vsi.

Hledal jsem kamarády

v těch tvářích neznámých.

Úsměvu přešlého jitra

nenašel jsem v nich.

Hledal jsem okna a dveří,

hledal jsem kláštera kout.

Ale v tom rychlém letu

nemoh’ jsem zachytnout.

Hledal jsem myšlenky mládí,

bázně a naděje.

I v tomto překotném kvapu

přece jsem našel je.

Našel jsem starou svou duši,

našel zavátý list.

Našel jsem starou svou lásku

i starou nenávist.