HLOH A STŘEMCHA.

By Jaroslav Vrchlický

Hloh a střemcha jarní kvítí,

stráně jím jsou malované,

rosa v perlách v nich se třpytí

a s nich v ptačí hnízda kane;

cítíš, jak je sladko žíti.

Drahá, nech se políbiti,

co se státi má, se stane;

mezi mnou a tebou svítí

hloh a střemcha.

Stalo se! Chceš líčko skrýti,

že ti hoří zulíbané,

jako vlčí mák že plane?

Hleď, jak s tebou soucit cítí,

chvátá květů déšť tam schvíti

hloh a střemcha.