Hloupý Honza.

Koukej, Honzo, jak jsi hloupý,

jaký’s divný strýc:

Káča tobě srdce koupí

a ty pořád nic!

Káča, to je hezké kotě,

ale ty jsi znám:

čekáš, až si přijde pro tě,

bojíš se jít sám.

A ty jen si stranou stoupneš,

z dálky na ni zříš,

každý den tak více hloupneš, –

má to s tebou kříž!

O muzice tančí ráda,

však tys ke zdi stoup’,

na dvéře tam tlačíš záda,

stojíš jako sloup.

Přijde k tobě – u všech ďasů,

přec jí ruku chyť!

Chytni ji přec kolem pasu, –

čerta chytneš, viď?

Na slovíčko k ní jsi skoupý,

na hubičky též: –

pomyslí si, že jsi hloupý,

a to taky jseš!