HLUBINY

Chaotické dout já slyšel hlasy

trojí tůně: ženy – moře – rasy.

Nevím, které kdy jsem rozuměl.

Vím, že všemi já se rozšuměl.

Snad jsem nezachyt než odlesk pěny

z tří těch hloubek: Z rasy – moře – ženy,

snad že, nezakotven v žádné z nich,

jen jak přízrak vraku jsem se mih:

Slovo mé však vzeplouvá, mé hoře,

z vírů ženy – z bezdna rasy: z moře.