Hluboce moře hučí

Hluboce moře hučí

hlaholem dálných zvonů

důrazem pevných tonů

pomalu, těžce zvučí,

bystřinou duní ručí,

srázem jež příkrých sklonů

žene se v divém honu,

závady rvát se učí.

Šedou se pěnou kryje,

v balvany břehu bije

kladivem drsných hran:

„Z mužů se lepším stává,

déle kdo mečem mává,

více kdo rozdá ran.“