Hluboko v háji.

Hluboko v háji zatmělém

kde šeptá starých jilmů kruh,

kde réva pne se nad chmelem

a listy kmitá modrý vzduch –

pěšinka bílá

v trávník se vmílá,

a třpytí se jak hladký pstruh!

Nach léta tam jak v zlato slit

plá z prsou rudých lilijí;

tam dřímá vždy jen mír a klid,

jímž snílka hruď se opíjí,

a co kdy snívá –

pak lká a zpívá

ve proudu zlatých arijí!

Tam jistě ze všech zátiší

můj duch vždy dlívá nejradši!

Tam blaho jeho nejvyšší

mu prostá píseň označí

ptačí svou zvěstí –

tam k jeho štěstí

jen klid a krása dostačí!