Hmat.

By Karel Alois Vinařický

Ohmatáním a tknutím,

Makáním a stisknutím

Rozeznáme po tmě také

Věci mnohé nejednaké.

Kruh okrouhlý, hřeb je hranatý,

Válec oblý, míč jest kulatý;

Hladké mýdlo, led i sklo:

Drsnaté je struhadlo.

Tvrdý kámen, měkký chléb,

Tuhá mast a řídký lep.

Zaječí srst jemná, hebká,

Písek sypký, hlína lepká.

Ostrou kosou sekáč seče,

Břidké bývá ostří meče;

Břitvou holívá se muž:

Špatně řeže tupý nůž.

Trn bode, píchá, pérko čimrá,

Pod nosem lehtá, čmýrá, šimrá.

V podzimku voda studí,

V zimě ubozí chudí!

Zebou ruce, nohy jich,

Mrzneli a padá sníh.

Sklep i v létě bývá studený,

Teplejší jest pokoj topený.

Oheň pálí, slunce hřeje,

Voda horká páru zeje.

V létě sucho a vedro bývá,

Vítr příjemně chladívá.

Mokrou louku, vlhkou zeď

Nějak vysušiti hleď!