HOD

Tu oběť nech tu na oltáři,

jdi, smiř se dřív, ó spěš!

Nenávist, jež se v tobě sváří,

je propast, přes ni nemůžeš!

A nemůže Bůh ani k tobě;

tvé nitro, to je hrob,

jak můžeš zváti Boha k sobě?

dřív očisti se od hnilob!

Je láska život, krása, vůně,

je liliový stan;

jen v jejích loktech, v jejím lůně

můž’ spočinouti sladce Pán.

Jak v Marii kdys odpočíval

tvůj Ježíš, Slovo, Bůh,

ať obmyje tě lásky příval;

jdi, pokoř se a splať svůj dluh!

Svou oběť nech tu na oltáři,

Bůh čeká tobě vhod;

jdi, vrať se, v duši slast i v tváři:

Pán čeká, s tebou slavit hod!