HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (Nona)

Zpěv procesí kdes hájem zvoní –

ó sladké dívčí soprány!

zalétne z dálky a do dálky létne,

motýlek větrem houpaný.

Písnička zlatá, malovaná,

hrdličky lásky cukrují v ní,

a srdce v ní kvete a duše v ní zpívá –

písničko lidu naivní!

O slzičkách Matky, jež rozkvetly rudé,

o stromu kříže košatém,

o křepelce, jež pod ním pláče,

o slavíčku, jenž zpívá v něm,

o holubičce v bílé věži,

že trápí se a teskní tam

a všecky zve nás na návštěvu

toužně k svým drahým výšinám.

Však jdou již, jdou v tom květném kroji

Tvých, Paní, paladinů řad –

ten kancionál malovaný,

své srdce touží vyzpívat.