HODINY. (II.)

By Karel Babánek

Tak spěšným tím jdou krokem,

výsměšným, včera, dnes –

den k večeru je dlouhý,

a radost nepřines.

A násilný jich volá

v tesklivé snění hlas,

že už se připozdívá,

a změřen že je čas.

Že marno vše, tak marno,

jich dále spěchá krok,

hlas v teskné volá chvíli

tak den co den, co rok.