hodiny

By Stanislav Kostka Neumann

ty naše lidské hodiny

jsou krátké tak, ach krátké,

a daleko jsou krajiny

zaslíbené a sladké.

jsme jedni dál a druzí blíž,

šťastní už u svých pluhů.

my v dálce jako silnou číš

svíráme úspěch druhů.

a hodiny jsou krátké tam,

že budují své štěstí,

a hodiny jsou krátké nám,

že ujídáme scestí.

když však se rozechvějí dny,

a další o vlast hrají,

ty naše krátké hodiny

jak hlemýžď uplývají.