Hodná dcerka.

Hodná dcerka ráda sedá,

do práce se nutit nedá;

chodí-li už do školy,

pilně píše úkoly;

hned se všemu naučí,

učitel co poručí.

Milé matičky se ptá,

čím se dále bavit má.

Síň a dvorek čistě mete,

punčochy si ráda plete;

písničku si pěkně zpívá,

vesele se kolem dívá;

kde co v nepořádku vidí,

kam co patří, pouklidí.

Mať ji chválí : „Dcerko milá,

hodná jsi a stále čilá!“