Hoj, kde tvoje láska prvá...

Hoj, kde tvoje láska prvá,

černooká, černobrvá?

a kde svěžest lící, čela?

Záhy s láskou odletěla!

Žel, ba žel té krásy ladné;

temná rudost líce vadne,

a tvůj ret tak chladně šepce,

že až mozek mrzne v lebce.

Ó, kde jsou ty krásné doby!

Dost! má ruka klínec zrobí –

v oku z lýka zdatné síly

zapomnět chci krásných chvílí! –