Hoj, milý brate, zpívej, hrej...

Hoj, milý brate, zpívej, hrej!

mě život těší věru,

vždyť k stoličnímu odvedli

dnes ženu mi a dceru.

Ó, hrej a zpívej, prosím tě;

pan stoliční rád věší –

což nevíš, zvuk že divoký

mě v žití nejvíc těší.

A dnes mě těší všecko tak,

že v mozku krev se pění,

že s chutí bych si do prsou

nůž vrazil bez prodlení.

Leč ještě raděj chlapům těm,

již křivdy na nás množí,

to pomůže, když nechce nás

znát smilování boží.