Holuběnka.

By Albína Dvořáková-Mráčková

Holuběnky křídla bělá

nad hlavou mou zašuměla,

zašuměla letem v dáli –

tam – kde sladké oči ždály.

Sladké oči – touží v dáli –

bouřně krev se k srdci valí –

kéž by křídla rozpnout smělo,

aby k tobě zaletělo! –