HONZÍČEK.

Rozběh se Honzíček

z vojny k rodné chatce,

pomýlil chodníček

kdes na křižovatce:

místo rovnou k městu,

měří k horám cestu.

Zabloudil Honzíček

k podolanské stráni,

uslyšel z políček

dívčí helekání:

helekala Hanka

liběj nad skřivánka.

Naslouchá Honzíček,

hlava se mu točí:

do sličných tvářiček,

do čarovných očí

hledí Haně zmámen –

Pak si ji vzal. – Amen.