HORA ATHOS. (II. STÍN VELKOSTI.)

Den zapadá; až k Lemnu stíny hází

– viz – gigant Athos! Tobě do podoby

tu horu stesám v sochu věčné zdoby,

ať hlavu v mrak a patu do vod sází!

V dlaň pravou město tul zdí skalnou hrází,

vzdor buranům a moři kalné zloby,

dlaň levá lij proud řeky! Byly doby,

mys Peršanu byl kletbou hor tu srázy;

však Alexandru z lidu ruky dělné

dvou světů vítězství tvých údů tvarem

hlas pomník tento k slávě nesmrtelné!

Ó bohův úděle, jak rvu se o tě,

jda v stínu Achilla! Ji nechci darem

jen z rukou cizích v pouze mrtvé hmotě.