HORA MATUTINA.

By Jaroslav Kvapil

I ta radost v posled rozesmutní,

i ta bolest dodá posily,

co je zcela, co jest absolutní,

co je víc než rozruch na chvíli?

Zdráva’s, věčnosti! V své lidské mdlobě

vteřinami probíjím se k tobě,

v posled splyne všechno, smích i vzdech –

aspoň najít rythmus věcí všech!