Horácké jaro

DO LESŮ, DO DĚDIN VĚTRNÝCH PLÁNÍ,

do samot, kde harfa tesknoty vzdychá,

do denní lopoty, v půlnoční ticha

zaléhá jarních vod zvěstování:

Smrt nesem ze vsi!

Ty, zmrzlá bábo s bačkorami,

nedýmej v komínů sopouchy,

nevěš už na okap rampouchy –

ať Vesna panuje nad horami!

Sníh se už vytrácí

a slunko polední peče,

až pěvci, chuďasu, do boty teče,

když do hor se s loutnou trmácí.

Ostatně – na jarní lyriku času je dost,

čeká nás ještě nepříjemnost.

Neboť když Vesna dospěje do Tišnova,

podhorská chamtivost nepřející

zajme ji, usadí dva týdny pod Květnicí.

Kavalír Pernštejn zdrží ji znova,

s úsměvem šviháka v zvětralé líci

dvoře se spanilé rozkošnici.

Potom se vysmějí nám hrdla schlubná,

že u nás mrzneme do konce dubna!

Konečně Vesna přec co mladý rek

ovládne kraj z Rožné po Peperek.

Čekáme dary. Leč více než polovic nůše

to přírody božstvo rozmařilé

rozdalo dole. Do hor už polehku kluše.

Proto se u nás nerozžehnou

sněženek knůtky žlutobílé,

svítí jen Dolákům – ač i tam mrazem křehnou.

Petrklíč zřídka kde tajemství hájů otevírá,

jaterník z huštin jen sem tam nesměle zírá,

bledulí tvářička churaví,

živoří koniklec modravý.

Tak vše, co dole hýřivě pučí,

u nás je vzácný host, i rouchem chudší.

Slavíky Vesna hned u Brna zanechá,

ještě že skřivánek ochotně přispěchá,

ještě že, dobráček, Horáky nepohrdá,

švehole nad hrudou, třebaže na kost tvrdá.

Ještě že sedmikrás stříbrné groše

kol cesty Vesna rozsýpá z koše,

ještě že diblík ten rozesmátý

rozdává blatouchy za dukáty!

Ještě že kočičky s jehnědami

čar Květné neděle světí s námi!

Konečně! Konečně Jara van zadých'

a v jeho průvodu chorovod mladých.

Staví se na paty

kozonoh chlupatý,

tancují na dvoře hříbata skočnou

k postrachu kuřat i s kvočnou.

Ze sadů slyšet svatební muziku,

houslisty s křídly a basy včelníků.

A srdce mládenců a srdce pannen

– nejsou-li z perníku –

Amorův šíp

skrz na skrz probodá

pod klenbou lip.

Však svatby Mařenek, Helenek, Annen

budou hned s provoda.

A přejde setby čas, přicválá žatvy chvat,

úroda zlatá bude v sýpkách.

Rač Pán Bůh požehnat

i na kolíbkách!