Horas non numero, nisi serenas.

V den slunný, dÓm kde strmí tichém na nádvoří,

ten hodin slunečních tam zlatem nápis hoří.

Čte nechápavě mnohý, já čtu v zamyšlení...

Nač hlavu si tím lámat? Hej, dnes škola není!

Dnes na sluníčko s údy, s vlhkem chlad jež moří –

vždyť na chudém i Pán Bůh s tou almužnou spoří!

Klid zachovej, ať časy po větru se mění!

Lze v noci bolu čítat slunné chvíle denní?

Čas nečítáme v štěstí! Stálý jas nám září –

Nám světlých vzpomínek jen málo zbude k stáří...

Bůh rozptyluj vždy chmury na zemské nám pouti!

Můj zisk, když vedrem musí ret jim k dásni lnouti!

Ten s úsměvem čte slova, jiný zrak se zrosí...

Věř, zraní každá chvíle! Poslední tě skosí.