HORATIUS COCLES.

Vlád’ Tarquin nad Římem jen ostřím meče,

až svržen byl a vypovězen z Říma;

tu k Porsenně prch’ s dvěma syny svýma:

„Pojď,“ lákal jej, „lid tvůj i můj Řím zteče.“

A na most vtrhli až; tu pánem seče

jim Cocles se zrakoma zničenýma

jít brání dál; strach nepřátele jímá,

leč vlády chtíč a pomsta v před je vleče.

„Most za mnou zničte, bratří!“ Cocles velí,

„než cizák zvítězí; což na mně jesti?

jen svobody-li národ neoželí!“

I strhli most. Rek v zadu pad’, meč v pěsti,

leč zachráněn byl Řím a národ celý

a vstříc pln důvěry zřel svému štěstí.

Zda šly by o nás světem také zvěsti?