HOŘÍCÍ SRDCE

V polosnu u krbu sedím:

na klíně nudí se korán.

Vidím, jak zestárlý sluha

dřívím jde nakrmit oheň.

Mimoděk zachytím slova:

„Kdopak si schoval sem srdce?

To je přec srdce; nu ano;

rosalinově hoří.“

Vyhodil plamenné srdce.

U krbu uzavřel mříži,

odbelhal šouravou chůzí

v sousední pokoj.

Srdce pak doutnalo zvolna

na chladně kamenné dlažbě...

Procit jsem, překvapen shledal,

že jsem vzplál růžovým ohněm