HOŘKÁ JE ŽENA.

Hořká je, hořká žena:

Ať marně vytoužená

bolestný stesk jen budí;

ať plně dosažená

zklame a na konec znudí –

vždy něco nedosažného,

vždy jinak vysněného,

zůstane po ní

v raněné hrudi.

Lže tvary toiletta:

Oč prostší vždy nahé je tělo!

A tělo samo lže také:

Oč víc toho dáti přec mělo

než z toho, očím co lhalo,

dotykem, spojením dalo!

Lže duši řeč i gesto,

lže duši úsměv i slza –

lže celá, celičká žena!

Vždyť Žena věčná je maska,

Ona i ta její láska –

závoj jen, záludná změna;

jen jakás indická Májá

v klam Bytí přioděná –

Hořká je, hořká žena...