HOŘKÁ PÍSEŇ

Jako když vítr odfoukne. –

Co? Závoj? Květ? Sen? Plamen?

Tak všecko siře umlkne

nad srdce bouří. Amen

zní umíráčkem v hořkém smíchu

a v samotě a dusném tichu.

Tak všecky věci klamné jsou!

A tvoje smrt je kámen

ležící těžce na prsou.

Než rty vysloví: amen,

vše unikne, co štěstím bylo,

a slibem, co se nesplnilo...