HOŘKÁ PÍSEŇ.

By Antonín Sova

Prochází mou samotou

hrůza sobeckých dnů tíží.

Všecko žijící se plíží

při zemi jen za hmotou.

Sobce chechtavý zve hlas:

Všecko mít a záviděti.

Starci, muži, ženy, děti,

obejmu a shltnu vás.

Střemhlavé dny v úprku

svedly zas, by závist sily.

K vraždám zítřek předurčily,

k otroctví a k ústrku?