Horské perly.

Zurčelo to kořáním,

já jen poslouchala,

jak se perla s perličkou

mezi mechem smála.

Mohly by mne rozesmát

jejich smíchy šumné,

kdybych sama nebyla,

kdybys ty byl u mne.

Spouštěly se, spouštěly

po balvanech s hůry

nekonečné, bělostné

horských perel šňůry.

Což já bych je chytala,

ráda do svých dlaní,

kdybych tebe viděla

stoupat nad kořání!