HORSKÝ JONÁK.

Jede horský jonák vesel s polí,

nejhezčí on chlapec na okolí,

jede vesel, do lesa se dívá,

jeho milá zhlídla jej a zpívá.

Zná ty písně jonák, hruď se třese,

z lesa dívčina mu kytku nese,

vzal si kytku jonák, vztáhl paže,

ke kalůpku ozdobou jí váže.

Jede, plove jako ryba v toku,

večer zulíbá ji při obloku,

jede vesel směje se a hvízdá,

že skřivánci vylétají z hnízda.

Vylétají z hnízda, k němu letí,

vybízejí mladé svoje děti:

„Spěšte, děti, než se začne stmívat,

přiučte se od jonáka zpívat!

Pojďte rychle, pějte druhým v hnízdě,

vše co hvízdal jonák při své jízdě,

pějte, že se v horách sníh už tratí

a že jaro dojista se vrátí!“