Hošík a Motýlek.

By Václav Štulc

Ai motýlku

V krásném tílku,

Maloulinké ty zvířátko,

I pověz mi, ubožátko,

Čím se živíš, a co k jídlu máš,

Vždyť se jen v povětří pořád třepetáš?

Blesk slunéčka, vůně z kvítí,

To mne živí, to mne sytí.

Tu chtěl hoch motýlka lapiti,

A ten počal smutně prositi:

Nečiň toho, můj milý hošíčku,

Nech mně tady ještě jen trošíčku

S květinkami sobě hráti,

Na slunci se vyhřívati.

Než přejde z večera blesk ten červený,

Již budu ležeti mrtvý, studený.