Hošík a pejsek.

Pojď, pejsku, pojď pak ke mně hned,

A hezky zrovna se mi uč sedět.

Ach, jsem ještě malý, a již mám k učení,

Měj pak se mnou ještě trošíčku strpení!

Ne, psíku můj milý, jen chutě do toho,

Zle to jde později, práce je s tím mnoho.

Psík se učil; brzyčko hezky to chodilo;

Uměl sedět zdvořile, choditi až milo,

Do vody hluboké čiperně skákati,

A co se stratilo, honem vyhledati.

Hoch s radostí na psíka se díval,

Ve škole i doma pilně se učíval.