HOSPODA

Má hospoda je stranou posvícení

a samota v ní bledé ruce spíná.

Tam černý sen se v rudé perly pění

jako hladina těžkého vína.

Tam přijde host a těžce k stolu sedne,

jako se sedá na pelest postele,

a těžkou rukou sklenici svou zvedne:

Na zdraví, přátelé!

Na duši leží prach a všední špína,

která jí krásu užírá,

já přišel přivoněti k rudé růži vína

a políbit bledé rty upíra.

Ať zrudne bledý sen a rudá touha zbledne

v sluneční koupeli,

ať krása opilá svůj závoj zvedne

a láska se osmělí.

Ať svět se jako prázdný pohár zvrátí,

který je dopitý.

Neslyšíš smuteční hudbu hráti

z kouzelné ulity?

Má hospoda je stranou posvícení,

sem nezaléhá kolovrátků hlas.

Tam černý sen se v rudé perly pění

a orlím křídlem mává věčný čas.