HOSPODA.

To dobrá hospoda je u silnice

pod strmým svahem granitové skály,

kde za večera v okně hoří svíce

a unavené poutníky zve z dáli.

Tam hostinským je zamračený Osud,

jenž nalévá každému do sklenice

z baňatých lahví s rudou sfingou žaly,

na jichž vignetách čte se „Nikdy více“.

Zde Šílenství ku harfě Smutku pěje.

A Zoufalství mdlým hráčům v kartách radí,

až ztratí vše a sedí bez naděje,

co zatím Smrť, ta přihrbená služka,

jim v komoře, kde na zdi kahan čadí,

na zemi tvrdá připravuje lůžka.